Filípek Jiří

Tato kniha od oblíbené autorky knih o historii určených pro starší děti představí české panovnice, které se výrazně lišily od královen známých z pohádek. Ačkoli většinou nepřicházely do českého panovnického sídla ze své vůle, staly se svým mužům oporou v těžkých chvílích, využívaly kontakty svého rodu ve prospěch nové vlasti, a jedna dokonce neváhala usednout na koně v čele českých vojáků.

Dozvíte se například nejen to, odkdy jsme měli místo kněžen královny, proč se čeští králové ženili s cizinkami a zda musely všechny ovládat češtinu, ale i to, jak probíhaly jejich korunovace. Ze soukromí českých panovnic vás bude možná zajímat, proč Jan Lucemburský po čase znemožnil Elišce Přemyslovně zasahovat do jeho vlády, z jakého důvodu se Žofie Bavorská stala vězněm svého švagra Zikmunda a jak si vedla jediná vládnoucí žena na českém trůně, Marie Terezie. Zřejmě vás překvapí, jak se po roce 1918 vyrovnávala poslední česká královna Zita se ztrátou koruny. 

Tato v pořadí již třetí kniha od oblíbené autorky historických knih pro starší děti se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Je rozdělena do šesti částí, které vám umožní poznat země i život jejich obyvatel, a to především prostřednictvím pozoruhodných, překvapivých i úsměvných zajímavostí, které v učebnicích dějepisu nenajdete.
 
Dozvíte se například:

• co si do deníčku napsal před šesti tisíci lety sumerský školáček,
• proč egyptské ženy nosívaly na hlavě homoli tuku,
• jak vypadal neobvyklý egyptský dětský účes,
• že při dobývání Tróje nefiguroval zřejmě dutý kůň,
• jak řecké věštírny podváděly své klienty,
• proč řečtí zemědělci psali dopisy myším,
• proč císař Nero kvákal,
• že v římské říši se otroci prodávali se zárukou,
• co hledal Alexandr Makedonský v Indii kromě lidí s ušima až na zem,
• proč čínská císařská koruna vypadala docela jinak než koruny evropské.

Kniha vás seznámí s tím, jak si naši předkové v minulosti zajišťovali obživu pro sebe a své rodiny. Někteří k tomu využívali řemesla, další se věnovali dopravě, léčení, pohostinství, psaní, ilustrování i tisku novin a knih či různým způsobům bavení diváků. Dočtete se také o méně známých zajímavostech, které vás možná překvapí, a navíc zjistíte, jak byli lidé dříve pracovití, přemýšliví a vynalézaví.

Dozvíte se například:
• jaký byl rozdíl mezi drátníky a dráteníky,
• že Marie Terezie již v 18. století propagovala očkování,
• proč byl u nás první rentgen umístěn v hotelu,
• že apatykáři prodávali i rovnače uší, kocouří sádlo a zuby vepřů,
• proč trhovci občas kousali do některých mincí,
• co prodávali hárkaři a pekáčové báby,
• s čím tajně obchodovali kati,
• proč nosívali horníci do dolů v klíckách ptáky či hlodavce,
• co byla bramborová divadla,
• jak pracovali břichomluvci a jak reiteráci,
• proč mívali jarmareční zpěváci s sebou často pejska.

Tato kniha je určena především mladším čtenářům, ale jistě nabídne zajímavé informace i dospělým, kterým postačí do historie jen nahlížet, aniž by museli zdolávat obsáhlé odborné texty.

V první části vás seznámí s výstavbou panovnických sídel, jimiž nebyly pouze hrady, s jejich obranou i s běžným životem vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje, jichž se nezúčastňovaly kobyly.

Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších českých sídlech, které doplňují snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti.

Dozvíte se například:
• proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě,
• proč bylo nutné v přesýpacích hodinách vyměňovat písek,
• co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech,
• na kterém zámku se nachází nejstarší dochovaný výtah, starý 150 let,
• co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě,
• který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj,
• jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním,
• proč nebyli účastníci turnajů vytahováni na koňský hřbet jeřábem.