Jan Barták
Prof. PhDr. Jan Barták, DrSc. je odborník v oblasti pedagogiky dospělých, personálního managementu a sociální a masové komunikace. Vystudoval Filosofickou fakultu, posléze Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Po tři funkční období byl jejím proděkanem. Je doktorem pedagogických věd, doktorem filosofie a univerzitním profesorem andragogiky.
Jan Barták se narodil v Praze v roce 1938. Po ukončení základního vzdělání studoval Školu důstojnického dorostu letectva v Kremnici, dále Vyšší průmyslovou školu leteckou, obor letecké spalovací motory. Po maturitě byl přijat na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština a novinářství (obor prošel řadou organizačních změn jako Institut osvěty a novinářství, fakulta žurnalistiky, posléze Fakulta sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy), který ukončil s vyznamenáním.
Po několikaleté praxi redaktora Mladé fronty byl jmenován odborným pracovníkem nově založeného Ústavu teorie a praxe žurnalistiky při Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy (FSVP UK). Čtvrt století pracoval na zmíněné fakultě jako asistent, posléze odb. asistent, kandidát pedagogických věd (CSc.), habilitovaný docent a po obhajobě doktorské disertace z oboru pedagogiky dospělých doktor pedagogických věd (DrSc.) na Pedagogickém ústavu ČSAV byl jmenován univerzitním profesorem na Univerzitě Karlově. Po tři funkční období působil na FSVP UK jako proděkan pro rozvoj fakulty.
Mimo pedagogických a akademických funkcí na FSVP UK působil též na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT (bakalářská a inženýrská studia a kurzy MBA), hostující profesor na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích, na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, na Paneurópske univerzitě v Bratislavě, Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, École normale supérieure v Paříži a na dalších zahraničních univerzitách. Od vzniku první soukromé vysoké školy v devadesátých létech 20. století působí na Univerzitě J. A. Komenského v Praze.
Během půlstoletí vědecko-pedagogické činnosti se věnoval či dosud věnuje teorii managementu (zejména se zaměřením na řízení změn v organizacích, knowledge management a time management), personálnímu managementu, metodologii andragogiky, sociální andragogice, teorii sociální a mediální komunikace (zejména sémiotickým aspektům sociální komunikace). Za dlouholetou vědecko-pedagogickou a popularizační činnost obdržel řadu ocenění (např. diplomy MŠMT, Pamětní medaile Univerzity Karlovy či ČS VTS).
Jako OSVČ vlastní firmu zaměřenou na poradenství a lektorskou činnost zejména v oblasti personalistiky a profesního vzdělávání.
Je ženatý, má tři děti a šest vnoučat. Zajímá se, kromě svého oboru, o létání, motorismus a cyklistiku.
Jan Barták se narodil v Praze v roce 1938. Po ukončení základního vzdělání studoval Školu důstojnického dorostu letectva v Kremnici, dále Vyšší průmyslovou školu leteckou, obor letecké spalovací motory. Po maturitě byl přijat na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština a novinářství (obor prošel řadou organizačních změn jako Institut osvěty a novinářství, fakulta žurnalistiky, posléze Fakulta sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy), který ukončil s vyznamenáním.
Po několikaleté praxi redaktora Mladé fronty byl jmenován odborným pracovníkem nově založeného Ústavu teorie a praxe žurnalistiky při Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy (FSVP UK). Čtvrt století pracoval na zmíněné fakultě jako asistent, posléze odb. asistent, kandidát pedagogických věd (CSc.), habilitovaný docent a po obhajobě doktorské disertace z oboru pedagogiky dospělých doktor pedagogických věd (DrSc.) na Pedagogickém ústavu ČSAV byl jmenován univerzitním profesorem na Univerzitě Karlově. Po tři funkční období působil na FSVP UK jako proděkan pro rozvoj fakulty.
Mimo pedagogických a akademických funkcí na FSVP UK působil též na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT (bakalářská a inženýrská studia a kurzy MBA), hostující profesor na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích, na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, na Paneurópske univerzitě v Bratislavě, Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, École normale supérieure v Paříži a na dalších zahraničních univerzitách. Od vzniku první soukromé vysoké školy v devadesátých létech 20. století působí na Univerzitě J. A. Komenského v Praze.
Během půlstoletí vědecko-pedagogické činnosti se věnoval či dosud věnuje teorii managementu (zejména se zaměřením na řízení změn v organizacích, knowledge management a time management), personálnímu managementu, metodologii andragogiky, sociální andragogice, teorii sociální a mediální komunikace (zejména sémiotickým aspektům sociální komunikace). Za dlouholetou vědecko-pedagogickou a popularizační činnost obdržel řadu ocenění (např. diplomy MŠMT, Pamětní medaile Univerzity Karlovy či ČS VTS).
Jako OSVČ vlastní firmu zaměřenou na poradenství a lektorskou činnost zejména v oblasti personalistiky a profesního vzdělávání.
Je ženatý, má tři děti a šest vnoučat. Zajímá se, kromě svého oboru, o létání, motorismus a cyklistiku.
Řízení lidí v organizacích
Publikace se zaměřuje na problematiku řízení lidí v silně nelineárním prostředí organizací, vyvolaném chaotickým působením geopolitických, demografických, sociálních, migračních, technických a dalších faktorů.
Řízení lidských zdrojů autor pojímá jako strategický a logicky promyšlený přístup k řízení nejcennějšího zdroje organizace, tedy zaměstnanců, kteří poskytováním svých znalostí a dovedností přispívají větší či menší měrou k dosahování jejích cílů. Toto řízení se uskutečňuje prostřednictvím firemní ideologie, politiky a kultury ve vazbě na firemní a personální strategii. Efektivní prací s lidmi lze posilovat jejich oddanost, angažovanost a energetizaci, a tudíž i jejich hodnotu pro organizaci, její konkurenceschopnost a vlastní seberealizaci.
Publikace popisuje, jak toho docílit zásadní změnou firemní filosofie a přístupu k pojetí pracovní síly od chápání zaměstnance jako pasivního vykonavatele zadaných činností k aktivnímu účastníkovi ve firemních aktivitách a zlepšovateli, v ideálním případě se spolupodnikatelskými postoji a aktivním přístupem ke svěřené práci. Cesta vede přes postupný přechod od dosud převažujících funkčních modelů řízení, jež jsou založeny na autoritativním přístupu, k modelům participativním, k demokratickému vedení, které umožňuje plně využívat způsobilostí motivovaných pracovníků k vzájemnému prospěchu.
Předložená publikace je adresována manažerům, zejména personálním, referentům personálních činností, především náboru, výběru, přijímání zaměstnanců, jejich adaptaci, hodnocení, odměňování, povyšování, a neméně dobře poslouží studentům personalistiky, andragogiky, vzdělávání dospělých a pomáhajících profesí.
Číst více
Řízení lidských zdrojů autor pojímá jako strategický a logicky promyšlený přístup k řízení nejcennějšího zdroje organizace, tedy zaměstnanců, kteří poskytováním svých znalostí a dovedností přispívají větší či menší měrou k dosahování jejích cílů. Toto řízení se uskutečňuje prostřednictvím firemní ideologie, politiky a kultury ve vazbě na firemní a personální strategii. Efektivní prací s lidmi lze posilovat jejich oddanost, angažovanost a energetizaci, a tudíž i jejich hodnotu pro organizaci, její konkurenceschopnost a vlastní seberealizaci.
Publikace popisuje, jak toho docílit zásadní změnou firemní filosofie a přístupu k pojetí pracovní síly od chápání zaměstnance jako pasivního vykonavatele zadaných činností k aktivnímu účastníkovi ve firemních aktivitách a zlepšovateli, v ideálním případě se spolupodnikatelskými postoji a aktivním přístupem ke svěřené práci. Cesta vede přes postupný přechod od dosud převažujících funkčních modelů řízení, jež jsou založeny na autoritativním přístupu, k modelům participativním, k demokratickému vedení, které umožňuje plně využívat způsobilostí motivovaných pracovníků k vzájemnému prospěchu.
Předložená publikace je adresována manažerům, zejména personálním, referentům personálních činností, především náboru, výběru, přijímání zaměstnanců, jejich adaptaci, hodnocení, odměňování, povyšování, a neméně dobře poslouží studentům personalistiky, andragogiky, vzdělávání dospělých a pomáhajících profesí.
Osobnostní management
Všechny živé organismy mají geneticky zakódovanou potřebu žít a přežít. U člověka je touha po svobodném rozvoji a seberealizaci umocněna schopností adaptovat se na měnící se podmínky, a dokonce je v podobě inovací i měnit, aktivně se podílet na kultivaci života.
Být člověkem není podle rakouského psychiatra Viktora Frankla fakt, ale možnost. Máme hodně vykonavatelů, ale málo tvůrců. Vykonavatel dělá, co se mu řekne, aniž by o smyslu svěřené činnosti přemýšlel, mechanicky se opírá o dané standardy, kategorie, unifikované postupy. Tvůrce se nespokojuje s tím, co je, hledá a nalézá nová řešení, jak dělat věci lépe a úspěšněji. Díky motivaci, kritickému myšlení a kreativitě vytváří hodnoty. Bonusem je mu seberealizace ze smysluplné činnosti.
Klíčem k našemu uplatnění je pochopení Komenského triády „chtít, umět a moci“. Z ní vychází i tato kniha. Nestačí „umět“, chybí-li nám vůle k činu. Nestačí „moci“, pokud se nám otevírá spektrum možností, o něž nestojíme. Hodnota zmíněné triády spočívá v souhře jejích článků k dosažení synergických efektů. Vede nás k tomu, co dělá člověka člověkem – dospět prostřednictvím sebepoznání, sebehodnocení a seberozvoje k seberealizaci.
Osobnostní management vychází tomuto úsilí vstříc radou i pomocí každému, kdo o to stojí. Kniha je primárně zaměřena na studující sociálních věd, humanitních oborů (zejména pedagogiky a andragogiky), managementu, řízení lidských zdrojů a personalistiky, ale může oslovit každého, kdo chce prožít plnohodnotný, smysluplný život, případně k němu inspirovat druhé.
Číst více
Být člověkem není podle rakouského psychiatra Viktora Frankla fakt, ale možnost. Máme hodně vykonavatelů, ale málo tvůrců. Vykonavatel dělá, co se mu řekne, aniž by o smyslu svěřené činnosti přemýšlel, mechanicky se opírá o dané standardy, kategorie, unifikované postupy. Tvůrce se nespokojuje s tím, co je, hledá a nalézá nová řešení, jak dělat věci lépe a úspěšněji. Díky motivaci, kritickému myšlení a kreativitě vytváří hodnoty. Bonusem je mu seberealizace ze smysluplné činnosti.
Klíčem k našemu uplatnění je pochopení Komenského triády „chtít, umět a moci“. Z ní vychází i tato kniha. Nestačí „umět“, chybí-li nám vůle k činu. Nestačí „moci“, pokud se nám otevírá spektrum možností, o něž nestojíme. Hodnota zmíněné triády spočívá v souhře jejích článků k dosažení synergických efektů. Vede nás k tomu, co dělá člověka člověkem – dospět prostřednictvím sebepoznání, sebehodnocení a seberozvoje k seberealizaci.
Osobnostní management vychází tomuto úsilí vstříc radou i pomocí každému, kdo o to stojí. Kniha je primárně zaměřena na studující sociálních věd, humanitních oborů (zejména pedagogiky a andragogiky), managementu, řízení lidských zdrojů a personalistiky, ale může oslovit každého, kdo chce prožít plnohodnotný, smysluplný život, případně k němu inspirovat druhé.