Fowlerová Anne Therese

Seznamte se se sestrami Gellerovými: Beck, Claire a Sophie, trojicí silných žen, jejichž ovdovělá matka Marti zanedlouho zemře. Ještě předtím se ovšem postará o to, aby se její skromná pozůstalost rozdělila mezi dcery rovným dílem – včetně částky za letní chatu na ostrově Mount Desert v Maine, která se má prodat.

Nejstarší sestra – Beck, novinářka na volné noze, žije v manželství připomínajícím spíše sourozenecký vztah. Ve skutečnosti její manžel o svém milostném životě cosi znepokojivého tají. Pro Beck je rodinná letní chata zásadní – touží zde uskutečnit svůj životní sen: napsat román.

Prostřední sestra Claire je úspěšná dětská kardioložka, která má od začátku pocit, jako by do rodiny snad ani nepatřila. Je po rozvodu, v zajetí neopětované lásky k nesprávnému muži a pomalu zjišťuje, že byť je srdce její profesí, zdaleka to neznamená, že rozumí jeho fungování ve vlastním životě.

Nejmladší sestra Sophie vede zdánlivě skvělý život – podle Instagramu to vypadá, že je plný úžasné práce, celebrit, módy a sexu. Ve skutečnosti je to ale vratký domek z karet, který se může každou chvíli sesypat.
A když na scénu vstoupí ještě C. J. Reynolds, tajemný Jižan, který má vlastní skrytou minulost, osud chaty v Maine – a sester samotných – nabere úplně jiné obrátky.

O autorce: Therese Anne Fowlerová (1967) vystudovala sociologii, kulturní antropologii a tvůrčí psaní. Její knihy se vícekrát umístily mezi bestsellery The New York Times a USA Today, nejznámější z nich, Z jako Zelda, se v USA dočkala zároveň i filmového zpracování. V nakladatelství Metafora vyšel od T. A. Fowlerové v roce 2019 biografický román Dáma z dobré rodiny.

Vychází v překladu Drahomíry Michnové.

Alva Smithová a její dvě sestry přijíždějí na konci 19. století do New Yorku. Po válce Severu proti Jihu jim nezůstalo nic jiného než dobré jméno. Seznámí se s Williamem Vanderbiltem – jeho rodina má velké jmění, ale newyorská smetánka je mezi sebe jako zbohatlíky nepřijímá. V naději, že svazek bude oboustranně výhodný, se Alva a William vezmou.

Svůj díl Alva splní – dostane rodinu Vanderbiltových do skupiny „horních 400“ podle počtu hostů, kteří se vejdou do plesového sálu rodiny Astorů, a dokonce překoná královnu společnosti – samotnou paní Astorovou. Alva se pomocí rodinného jmění zasazuje o výstavbu několika důležitých budov v New Yorku i Newportu, kde má rodina rodinné sídlo, slavně také zakládá Metropolitní operu – poté, co je Vanderbiltovým upřeno privilegium pronajmout si lóži v Akademii umění.

Rodinný život Alvy a Williama ale zdaleka není tak zářivý jako ten společenský. Poté co Alva zjistí, že je jí manžel nevěrný s její nejlepší přítelkyní, rozhodne se k radikálnímu kroku a požádá o rozvod. V této době naprosto šokující rozhodnutí je pro ni existenčně i společensky riskantní.

 Alva i z této bitvy vychází vítězně, a dokonce se znovu vdá – za dobrého přítele svého bývalého manžela Olivera Belmonta. Její inteligence a odhodlanost ji nakonec zavedou do hnutí sufražetek. Stane se jeho významnou členkou, zasazující se mimo jiné za volební právo žen.

Román Dáma z dobré rodiny s nebývalou bravurou popisuje nejen výjimečnou ženu, ale také energií překypující města New York a Paříž během Pozlaceného věku přelomu století. Je to příběh ženy, která se nenechala utlačovat dobou, ale radši ji měnila. A která vtipně naplnila vlastní heslo: „Poprvé se vdej pro peníze, podruhé z lásky.“