Jedlička Richard


Doc. PhDr. Richard Jedlička, Ph.D., pracoval patnáct let ve zdravotnictví. Prošel výcvikem v individuální psychoterapii u primáře J. Rubeše, skupinovým psychoterapeutickým výcvikem v systému SUR, intenzivním balintovským výcvikem u doc. J. Skály 
a prof. J. Vymětala, supervizní skupinou M. Rhodeové ze SRN a psychoanalýzou u V. Fischelové. Roku 1990 titulem PhDr. zakončil studium oboru pedagogika – péče o nemocné na Filozofické fakultě a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1991–2000 byl činný ve veřejné správě a ve školství (místostarosta, ředitel školského úřadu). Spolupracoval na výzkumech drogových závislostí, vůle a sebekontroly v laboratoři Psychologického ústavu FF UK a na výzkumu učitelské profese v Pedagogické laboratoři. Následně pracoval jako metodolog v Centru pro evaluaci výsledků ve vzdělávání a koncepční pracovník MŠMT. Od poloviny devadesátých let vyučoval na katedře pedagogiky FF UK, v Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství na 3. LF UK a v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství na 1. LF UK v Praze. Průběžně působil i jako lektor a výcvikový trenér v kurzech pro zdravotnické, sociální a pedagogické pracovníky. Roku 2002 na katedře pedagogiky FF UK obhájil disertační práci Poruchy dospívání, životní krize a psychologická první pomoc. Habilitoval roku 2005 v oboru pedagogická psychologie na Pedagogické fakultě UK v Praze prací Vývoj dítěte a jeho poruchy z hlediska hlubinné psychologie. Od roku 2007 působí na katedře pedagogiky a psychologie FP Technické univerzity v Liberci. Je odborným garantem studia psychologie a členem vědecké rady FP TUL, členem oborové rady pedagogiky na FF UK a místopředsedou akreditační komise MŠMT 
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Odborně se zaměřuje na vývojovou a pedagogickou psychologii, krizovou intervenci, prevenci sociálně patologických jevů, psychoanalytickou pedagogiku, výchovnou teorii a praxi. K jeho publikacím patří Aktuální problémy výchovy (s J. Koťou, 1998), Psychologická první pomoc v práci výchovného poradce (2000), Psychosociální vývoj dítěte a jeho poruchy z hlediska hlubinné psychologie (2001), Děti a mládež v obtížných životních situacích (s J. Koťou, P. Klímou, J. Němcem a J. Pilařem, 2004), Výchovné problémy s žáky z pohledu hlubinné psychologie (2011) nebo Psychický vývoj dítěte a výchova (2017). Je rovněž editorem a spoluautorem monografií Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy (2014) a Poruchy socializace u dětí a dospívajících (2015).
Pedagogická psychologie pro učitele
D

Pedagogická psychologie pro učitele


Učebnice se zaměřuje na psychologické otázky učení, vyučování a výchovného působení na děti a dospívající. Objasňuje podstatu nejčastějších problémů, s nimiž se pedagogičtí pracovníci setkávají při řízené socializaci a jejích poruchách, včetně konfliktů odehrávajících se v každodenních školních interakcích.
 
Publikace se zabývá řadou důležitých témat, jako je například:
 
charakteristika pedagogické psychologie, její historický vývoj a interdisciplinární vztahy
problematika výběru a uspořádání učiva, volby vhodných metod a forem hodnocení
vliv primární socializace na sebepojetí jedince, jeho společenské zařazení a rizikové chování
diagnostické metody a výzkumné přístupy využívané při pedagogické diagnostice a při vypracování kvalifikované pedagogické prognózy
otázky výchovného poradenství a poskytování poradenských služeb
psychosociální aspekty pedagogické psychologie, role školy a vzdělávání ve společnosti
pedagogická autorita, specifika komunikace v pedagogickém procesu, řešení nedorozumění
problematika agrese a podpory prosociálního chování
text je doplněn medailonky význačných osobností oboru a obohacuje ho i řada ilustrací
 
Kniha je určena především studentům pedagogických oborů, množství nových podnětů v ní však najdou také stávající učitelé, vychovatelé, trenéři, mistři odborné výuky, sociální pedagogové a psychologové působící na děti a mládež.
Číst více
Psychický vývoj dítěte a výchova
D

Psychický vývoj dítěte a výchova


Dětství a mládí jsou klíčová období, která v mnohém zásadně určují následný lidský život. Publikace se zabývá psychickým vývojem dětí už od doby před narozením až do období dospívání. Poukazuje na to, jaké možnosti a limity má výchova v rámci rodiny i školy vzhledem k individuálním zvláštnostem dětí.
   
Autor poutavým způsobem objasňuje, jak výchova ovlivňuje sebepojetí, sociální zařazení a schopnost jedince vyrovnávat se s těžkostmi. Díky terapeutické praxi a mnohaletým zkušenostem s výukou na vysoké škole dokáže srozumitelně vyložit příčiny emočních problémů, dynamiku duševních poruch i pozoruhodné výsledky výzkumů. Prostřednictvím případových studií seznamuje čtenáře s řešením výchovných obtíží, ale také s důsledky toho, když nebyla dětem či dospívajícím v krizi poskytnuta potřebná podpora.
Odborné pojednání o vývoji dítěte a mladého člověka nepochybně uvítají nejen vysokoškolská pracoviště připravující do praxe budoucí učitele, psychology, zdravotníky a sociální pracovníky, ale najde uplatnění i v programech celoživotního vzdělávání pro odborníky pomáhajících profesí.
Číst více
Poruchy socializace u dětí a dospívajících
D

Poruchy socializace u dětí a dospívajících


Autoři analyzují faktory ovlivňující primární a sekundární socializaci. Soustřeďují pozornost na otázky norem a normality lidského chování, včetně kritického přehledu reprezentativních teorií sociálních deviací. Zabývají se však také zvládáním životních potíží a stresu u dětí a dospívajících a věnují se příčinám duševní krize, rozpoznání krizového vývoje a zásadám pomoci ohroženým mladým lidem. Na případových studiích ilustrují rizika zanedbání podpory jedinců v životní krizi, poukazují na časté příčiny závadového chování, psychických poruch, vzniku závislostí a suicidiálních projevů. Jedna z kapitol se zaměřuje i na pastorační péči o děti a mládež ve zlomových situacích. Čtenáři se seznamují s teorií a praxí arteterapie, artefiletiky, výchovné dramatiky, muzikoterapie a muzikofiletiky včetně jejich uplatnění v prevenci i při nápravě poruch sebepojetí či sociálního zařazení. Publikace nezapomíná ani na pedagogicko-psychologické poradenství, služby poskytované rodičů
m a dalším vychovatelům školními psychology, poradnami, speciálněpedagogickými centry a středisky výchovné péče. Neopomíjí diskusi týkající se integrace dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do škol běžného vzdělávacího proudu, tvorby inkluzivního prostředí ani problémy institucionální péče o děti a mládež s vážnými výchovnými problémy. Pozornost je rovněž věnována sebezkušenostnímu výcviku psychosociálních dovedností u pracovníků pomáhajících profesí a poskytování supervizní podpory ve školství.
Číst více