Harák Martin

Pozemní lanové a ozubnicové dráhy představují nejen oblíbený dopravní prostředek, ale často i velmi zajímavé technické a technologické řešení. V Evropě jich nejvíce najdeme – asi ne překvapivě – v alpských zemích (především ve Švýcarsku), na pozoruhodné trati ale můžeme narazit po celé Evropě včetně Česka a Slovenska.

Výpravná publikace se věnuje hlavně drahám, které jsou v běžném provozu: historii jejich vzniku, technickým aspektům a zajímavostem, nechybí historické i současné fotografie a mapky tratí. Přehled je doplněn technickým úvodem k problematice drah překonávajících náročné stoupání, vysvětlením pojmu „šikmé výtahy“, popisem zajímavých zaniklých nebo transformovaných tratí a také stručnými turistickými tipy. Jízda lanovkou nebo zubačkou se totiž může při vašich cestách po Evropě stát jedním z největších zážitků!

Autobusy značky Ikarus nejsou jen legendární „modré“ meziměstské nebo „červené“ městské autobusy, jimž cestující veřejnost dala nápadité přezdívky „čabajka“ nebo „harmonika“, ale i další typy, které se od padesátých let 20. století pohybovaly po českých i slovenských silnicích či městech. Tehdy se do Československa začaly exportovat malé autobusy typu Ikarus 30, protože české nebo slovenské podniky podobné vozy nevyráběly. Šedesátá léta byla zase ve znamení jedno- a dvoudveřových typů Ikarus 620, resp. 630 – ty jezdily takřka v každém městě a kraji. V sedmdesátých letech se pak k nám začaly ve velkém dovážet článkové autobusy řady 280, jež se staly svého času stěžejními dopravními prostředky řady měst i regionů. A dojde i na speciality: 
kooperační česko-maďarské minibusy Avia-Ikarus nebo nízkopodlažní autobusy typové řady 400, které se začaly dovážet v devadesátých letech. V knize najdete rovněž množství unikátních, dříve nepublikovaných fotografií autobusů všech typových skupin maďarského výrobce Ikarus, které se objevily v pravidelné či nepravidelné veřejné dopravě na tuzemských silnicích.

Milovníci železniční dopravy dostávají tentokrát do rukou něco speciálního: knihu věnovanou prototypům elektrických lokomotiv, elektrických jednotek a vozů.

Nabízí přehled nejen historických, ale také současných železničních vozidel poháněných elektřinou, která byla (či stále jsou) v provozu na železniční síti v Česku a na Slovensku. Tyto stroje sloužily v osobní i nákladní dopravě bývalých Československých státních drah (resp. Českých drah), využívá je ale i řada privátních dopravních společností.

Autoři věnují rovněž pozornost sériově vyráběným vozidlům či řadám vozidel, které vešly přímo do výroby, bez jakýchkoliv prototypů. Lokomotivní řady jsou v knize seřazeny pro vyšší přehlednost číselně a chronologicky. Nechybí pochopitelně ani unikátní dobové i současné fotografie, výkresy či zajímavé technické údaje.

Věděli jste, že na území bývalého Československa se dochoval jen jediný městský úzkorozchodný tramvajový provoz (v Bratislavě) a že v Česku stále fungují dvě tratě kolejových lanových drah (v Karlových Varech)?

Nová kniha renomovaného autora shrnuje osudy všech úzkorozchodných provozů s elektrickým pohonem na území České a Slovenské republiky, o nichž je možné dohledat informace. Jedná se jak o regionální malodráhy a městské tramvajové provozy, tak o dráhy železničního charakteru v průmyslu a lesnictví (všechny průmyslové dráhy v obou částech bývalého společného státu však bohužel do jedné zanikly).

Hlavní pozornost se soustředí především na elektrická hnací vozidla, přívěsné vozy pro osobní a nákladní dopravu jsou zmíněny jen okrajově. Výklad je doplněn unikátními a mnohdy dosud nepublikovanými fotografiemi, tabulkami s technickými údaji, nákresy vozů a mapami některých sítí.

Nové zpracování historie ikonického autobusu Karosa Š 11, který se vyráběl v letech 1965 až 1982, obsahuje nejen další poznatky týkající se technické a provozní stránky, ale především vzpomínky pamětníků z bývalého podniku Karosa Vysoké Mýto, kteří stáli při zrodu a testování této z hlediska designu zcela nadčasové autobusové řady.

Výklad je doplněn dosud nikdy nepublikovanými černobílými i barevnými fotografiemi jak samotných autobusů ve standardním provedení, tak článkové verze a trolejbusu Škoda T 11, které z této konstrukční skupiny vycházely. Poprvé jsou rovněž zařazeny tabulkové přehledy nejvýznamnějších typových skupin a jejich charakteristiky a také podrobný přehled dochovaných historických vozidel řady Š 11 na území Česka a Slovenska.

Kniha je určena nejen pro nadšencům do autobusové techniky, ale i pokročilejším zájemcům či odborníkům z oboru veřejné hromadné dopravy.

Trolejbusové systémy v České republice i ve světě rozhodně neřekly poslední slovo. „Hitem“ dnešní doby jsou hybridní bateriové trolejbusy, které jsou schopné jezdit (byť jen několik kilometrů) i mimo trolejové vedení.

Trolejbusům pak zdatně začínají sekundovat elektrobusy, z nichž se v mnoha městech stávají účinní pomocníci veřejné dopravy. Úplnou novinkou jsou nákladní elektrokamiony, pro něž se staví experimentální trolejové trasy na dálnicích (například v Německu nebo ve Švédsku). Kniha se podrobně věnuje historii trolejbusů a elektrobusů, stejně jako jejich výrobě a provozu v České republice a také na Slovensku, které bylo dlouhá léta součástí bývalého společného státu.

Chybět nemohou ani hlavní světoví výrobci, přehled nejzajímavějších trolejbusových systémů doma i v zahraničí, množství zajímavých historických i současných fotografií a speciálně pro knihu připravené mapy českých i zahraničních trolejbusových provozů.

Autobusové ikony Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO dodnes potěší oko nejen starší, ale i mladé generace. Autobus Škoda 706 RO se vyznačoval na svou dobu velmi progresivním bezkapotovým provedením. Začal se sériově vyrábět nedlouho po skončení druhé světové války: nejdříve v pražské továrně Avia v Letňanech, později také v Sodomkově karosárně ve Vysokém Mýtě (která byla po takzvaném Vítězném únoru přejmenována na Karosu, národní podnik).

Autobus RTO vznikl v polovině padesátých let v podniku Karosa Vysoké Mýto (dnes IVECO Czech Republic) a byl opatřen mimořádně zdařilou nadčasovou karoserií. Kniha se věnuje rovným dílem oběma typům, jejich jednotlivým provedením i speciálům, které se vyráběly z komponentů jak typové řady RO, tak i RTO. Stranou nezůstává ani pojednání o licenčních výrobcích obou typů, jež se vyráběly například v Bulharsku nebo Polsku.

Příběh výroby autobusů (a trolejbusů) v Československu v letech 1918 až 1948 je podobně spletitý jako dějiny našeho státu. Největší část trhu ovládaly tři hlavní československé automobilky: Praga, Tatra a Škoda. Kromě toho však existovali i menší výrobci a vedle nich i desítky malých i velkých karosářských firem, které stavěly autobusové nástavby na různých tuzemských i zahraničních podvozcích.

V této knize se seznámíme s počátky výroby autobusů a trolejbusů na našem území, s jejím rozkvětem ve dvacátých letech a úpadkem za hospodářské krize a se změnami, které pak přinesly roky druhé světové války. Najdete zde přehled všech významných vyráběných typů, konstrukční detaily, technické parametry, a především množství unikátních, často dosud nikdy nepublikovaných fotografií.

Technické informace jsou doplněny souvisejícími zajímavostmi: poznáme tedy i osudy významných karosářů (Sodomka, Uhlík, Petera a další), stručné dějiny poštovních a drážních autobusů, podíváme se na městskou autobusovou i trolejbusovou dopravu, na cestování z pohledu řidičů i cestujících nebo na různé alternativní pohony, využívané například ve válečných letech.

Na počátku tohoto příběhu je strojní družstvo ve východočeské obci Libchavy na Ústeckoorlicku, které vzniklo po druhé světové válce a věnovalo se produkci techniky pro okolní zemědělské podniky. Po roce 1989 se ale ocitlo na křižovatce: buď zanikne, nebo se přizpůsobí novým podmínkám a najde si nové místo na trhu. Několik mužů z Libchav a okolí se rozhodlo pro druhou možnost a po krátké epizodě s maringotkami se pustili do odvážného projektu: začali vyrábět autobusy.

Jako úplně první vznikl sedmimetrový autobus LILI určený pro menší města, dnes z libchavské továrny vyjíždí ročně několik set autobusů více než čtyřiceti modelů. Narazíme na ně nejen na českých, ale i evropských silnicích (namátkou na Slovensku, v Nizozemsku, Srbsku, Rusku, Německu, v Pobaltí, Chorvatsku, na Ukrajině i jinde).

V Libchavách se dnes vyrábějí i autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn, elektrobusy i trolejbusy. V roce 2016 uplynulo od založení společnosti SOR už dvacet pět let a minimálně v České republice se v těchto autobusech svezl snad úplně každý – existuje snad lepší důkaz, že to v Libchavách umějí?

Kniha nabízí kompletní přehled všech typových a modelových skupin, vyrobených v továrně SOR od roku 1994 až do roku 2017, kdy na trh přichází vozidlo zcela nové koncepce. Nechybí popis technických odlišností jednotlivých typů, různé zajímavosti, podrobné technické tabulky, unikátní barevné nákresy a množství barevných i černobílých fotografií, technických výkresů a prospektů.

Domácí výrobce autobusů Karosa Vysoké Mýto, jehož vozidly se u nás někdy v životě svezl snad úplně každý, musel na počátku devadesátých let 20. století - tak jako celé tehdejší Československo a později Česká republika - projít celou řadou zásadních změn. Karose se podařilo výrobu zachovat a současně ji (díky partnerství s evropskými automobilkami Renault a IVECO) modernizovat a povznést na novou úroveň. Autobusy řady 900 už představovaly "západní" vozidlo, které se kromě tradičních trhů prosadilo i v zahraničí.
Kniha zachycuje specifický vývoj řady 900 od poloviny 90. let až po rok 2004. Renomovaný autor zde nabízí historii jejich vzniku a vývoje, přehled všech typů a modernizací (městské, linkové, dálkové), popis úspěšných exportních verzí Récréo a Axer, článkových verzí i speciálních provedení. Výklad je doplněn podrobným přehledem technických údajů, barevnými nákresy jednotlivých typů a velkým množstvím fotografií.