Hirt Miroslav

Výkladový slovník soudního lékařství je určen všem, kteří se pohybují v oblasti lékařských forenzních věd. Více než 3 200 hesel využijí nejen lékaři, kteří se ve své praxi setkávají s násilnou trestnou činností (soudní lékaři, chirurgové, traumatologové, ortopedi, psychiatři), ale i další odborníci: z lékařských a přírodních věd především toxikologové a genetici, z právních věd policisté, soudci, státní zástupci i obhájci a z technických věd zejména balistici a znalci z oboru silniční dopravy.

Slovník přináší všem zájemcům orientaci v terminologii lékařských forenzních věd se zárukou odbornosti, přesnosti a srozumitelnosti svých výkladů. Na sestavení slovníku se podíleli přední čeští a slovenští odborníci z daných oborů. Jednotlivá hesla doplňují odkazy na korespondující odborné pojmy v celostátní oborové učebnici Soudní lékařství I. a II. díl (hlavního autora), v nichž se čtenář může zpravidla seznámit s bližšími podrobnostmi a souvislostmi pojícími se s konkrétním heslem.

V České republice dílo obdobného charakteru vychází jako samostatná knižní publikace vůbec poprvé.

Slovník recenzoval význačný soudní lékař evropského formátu a emeritní přednosta Ústavu soudního lékařství v Ženevě prof. MUDr. Oldřich Fryc.

Publikace Soudní lékařství I tvoří první díl uceleného souhrnu nejmodernějších informací v oblasti medicínských forenzních věd. Organicky navazuje na učebnici doc. Vorla vydanou ovšem před více než 20 lety (1993), která je stále chápána jako volné pokračování učebnice prof. Tesaře (první vydání 1975). Text, na němž se podíleli odborníci ze všech soudnělékařských zařízení v České republice a částečně i ze Slovenska, je sice určen v první řadě soudním lékařům, ale další, a to nejen medicínské a právní obory v něm najdou užitečné informace.
První díl obsahuje 18 kapitol počínaje historií soudního lékařství – jako jednoho z nejstarších lékařských oborů v České republice. K nutnému vzdělání současných lékařů neodmyslitelně patří i gramotnost právní. To je obsahem 2. a 5. kapitoly. V dalších kapitolách je podrobně rozebrána obecná problematika smrti, včetně posmrtných změn, určování doby smrti a vitality poranění. Svoji multioborovost prokazuje soudní lékařství zejména v 6. kapitole Identifikace osob, kde hlavními autory nejsou pouze všeobecní lékaři, ale i stomatologové a dokonce i přírodovědci, konkrétně antropologové a genetici. Poměrně velmi rozsáhlé kapitoly 7 (Přirozená smrt) a 8 (Pedopatologie) ukazují na úzkou spjatost s oborem patologie. Kapitoly 9 (Poranění ostrým předmětem) a 10 (Střelná poranění) zase úzce souvisejí s obory chirurgickými, jako je zejména traumatologie či neurochirurgie. Více méně volný celek tvoří kapitoly 11 (Dušení), 12 (Utonutí), 13 (Nehody při potápění) a 14 (Poškození org
anismu sníženým atmosférickým tlakem. Posledními kapitolami jsou Hladovění (15) a opět volně související kapitoly Poranění elektrickým proudem (16), Poškození zdraví zářením (17) a Termické změny (18).
Bohatě obrazově doložená publikace (32 stran barevných fotografií, další černobílé obrázky v textu) je doplněna slovníkem odborných a méně častých výrazů.
Klíčová slova: soudní lékařství – traumatologie – genetika – antropologie – patologie – historie – potápění