Slavík Jan


Doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., v roce 1979 ukončil studia učitelství ruského jazyka a výtvarné výchovy pro druhý stupeň základní školy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 1989 pracoval jako učitel v ZDŠ. V roce 1988 obhájil na PedF UK v Praze kandidátskou disertační práci Analýza estetického hodnocení ve výtvarné výchově. V letech 1989–2000 současně s výukou didaktiky na vysoké škole učil i výtvarnou výchovu na několika základních a středních školách. Roku 1996 habilitoval na PedF UK v Praze v oboru teorie výtvarné výchovy prací Od výrazu k dialogu ve výchově. Artefiletika. Nyní učí na katedře výtvarné kultury a katedře pedagogiky na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Je aktivně za pojen do řešení několika výzkumných projektů. Je zakládajícím členem Asociace výtvarných pedagogů a České arteterapeutické asociace. Působil jako člen vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti je členem vědecké rady Západočeské univerzity a vědeckých rad pedagogických fakult v Praze, Brně a Plzni. Specializuje se na transdisciplinárně pojatou didaktiku a umělecké obory ve všeobecném vzdělávání. Publikoval více než 120 odborných statí a výzkumných sdělení v našich i zahraničních časopisech nebo sbornících. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří Od výrazu k dialogu ve výchově (1997), Hodnocení v současné škole (1999), Umění zážitku, zážitek umění (s P. Wawroszem, 2001, 2004), učebnice Dívej se, tvoř a povídej! (s V. Slavíkovou a S. Eliášovou, 2007), sborník Umění ve službě výchově, prevenci, expresivní terapii (editor spolu s M. Komzákovou, 2009), Tvorba jako způsob poznávání (s V. Chrzem, S. Štechem a kol., 2013), Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy (ed. R. Jedlička, 2014), Poruchy socializace u dětí a dospívajících (ed. R. Jedlička, 2015) a Transdisciplinární didaktika (s T. Janíkem, P. Najvarem a P. Knechtem, 2017).
Pedagogická psychologie pro učitele
D

Pedagogická psychologie pro učitele


Učebnice se zaměřuje na psychologické otázky učení, vyučování a výchovného působení na děti a dospívající. Objasňuje podstatu nejčastějších problémů, s nimiž se pedagogičtí pracovníci setkávají při řízené socializaci a jejích poruchách, včetně konfliktů odehrávajících se v každodenních školních interakcích.
 
Publikace se zabývá řadou důležitých témat, jako je například:
 
charakteristika pedagogické psychologie, její historický vývoj a interdisciplinární vztahy
problematika výběru a uspořádání učiva, volby vhodných metod a forem hodnocení
vliv primární socializace na sebepojetí jedince, jeho společenské zařazení a rizikové chování
diagnostické metody a výzkumné přístupy využívané při pedagogické diagnostice a při vypracování kvalifikované pedagogické prognózy
otázky výchovného poradenství a poskytování poradenských služeb
psychosociální aspekty pedagogické psychologie, role školy a vzdělávání ve společnosti
pedagogická autorita, specifika komunikace v pedagogickém procesu, řešení nedorozumění
problematika agrese a podpory prosociálního chování
text je doplněn medailonky význačných osobností oboru a obohacuje ho i řada ilustrací
 
Kniha je určena především studentům pedagogických oborů, množství nových podnětů v ní však najdou také stávající učitelé, vychovatelé, trenéři, mistři odborné výuky, sociální pedagogové a psychologové působící na děti a mládež.
Číst více