Wohlmuth Jiří

Kniha Jihočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních, severních, západních a východních Čech, Moravy a Slezska.

Silniční závody v jižních Čechách započaly v Třeboni v druhé polovině třicátých let minulého století a byly jediným závodem v předválečném období v tomto kraji. Po druhé světové válce se startovalo ve Strakonicích, Písku, Hluboké nad Vltavou, Kaplici, Táboře, Jindřichově Hradci a na několika dalších místech. Přestože se jižní Čechy nemohou pochlubit velkým množstvím závodů jako jiné kraje, dva závody – Zlaté kolo v Třeboni a Okruh prezidenta dr. Beneše v Táboře – měly velice kvalitní obsazení, které neměla řada našich jiných soutěžních klání.

Velkým jménem v závodním motorismu byla také jihočeská strakonická továrna ČZ, jak svými výrobky v kategoriích silničních, tak motokrosových disciplín. Obě byly základem pro řadu závodníků světových jmen. Vedle Aloise a Bohumila Roučkových, Zdeňka Polánky a Arnošta Zemena to byli také Bohumil Staša, Stanislav Malina nebo František Boček. Ve Strakonicích ovšem působil také výborný konstruktér Ing. František Pudil, autor našeho nejrychlejšího silničního motocyklu ČZ. Pokračovatelem této tradice byl také Bohumil Staša, který postavil svůj motocykl MBS. S nimi a dalšími výbornými závodníky a konstruktéry se seznámíte v samostatné části knihy.

Jižní Čechy jsou také zapsány mezi pořadatele automobilových soutěží. Startovali zde závodníci zvučných jmen a mnoho závodů mělo i mezinárodní účast. V šedesátých letech minulého století se tu pořádaly ročníky legendární Rallye Vltava, dnes se soutěže jezdí v Českém Krumlově nebo Klatovech.

Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

Kniha Východočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních, severních a západních Čech, Moravy a Slezska. Silniční závody ve východních Čechách započaly v polovině dvacátých let minulého století. I v těchto částech republiky startovali závodníci zvučných jmen a mnoho závodů mělo i mezinárodní účast.

V první předválečné části je vzpomenuto na začátky v Hořicích, Hradci Králové, Nové Pace, Bohdanči i Brandýse nad Orlicí a dalších místech. Druhá část se chronologicky věnuje poválečnému závodění z více než třiceti míst tohoto kraje – Litomyšle, Jičína, Nového Bydžova, Náchoda, Pardubic, Holic, Dvora Králové a mnoha dalších. V třetí samostatné části se seznámíte s několika výbornými závodníky, konstruktéry a mechaniky, jejichž jména se ve své době skloňovala po celé Evropě – Čeněk Junek, Vlastimil Rain, Václav Rathouský, Miroslav Felgr, Jiří Koštíř, Zbyněk Havrda.

Konstruktéři, především ti motocykloví, dali uvedeným i jiným závodům punc technického vývoje a posunuli tak úroveň závodů dál. V Hradci Králové přišly na svět motocykly AHRA, ve Dvoře Králové nad Labem stroje Ravo, v Jaroměři motocykly MS, nedaleko Ústí nad Orlicí stroje Perti a ve stejném městě vstoupily stroje FGR i do nového jedenadvacátého století. A nebylo to všechno. V České Třebové vznikly motocykly VAB a v podkrkonošském Hostinném byly postaveny stroje Mali s českými motory Jawa a již zmíněným motorem AHRA.

Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

Kniha Západočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních a severních Čech, Moravy a Slezska. Silniční závody v západních Čechách započaly v polovině dvacátých let minulého století. Byly o poznání skromnější než ty v ostatních částech republiky, ale například slavné závody v Plzni Lochotíně byly velmi významné a pravidelně v nich startovali závodníci zvučných jmen.

První předválečná část se zabývá nejen závoděním v Plzni a blízkém okolí, ale i v lázeňských Karlových Varech. Druhá část se chronologicky věnuje poválečnému závodění v řadě míst, Chebu, Kdyni, Klatovech i Nepomuku. V třetí samostatné části se seznámíte s několika výbornými závodníky, konstruktéry a mechaniky, jejichž jména se ve své době skloňovala po celé Evropě – Otto Krattner, Josef Lukšík, Albín Patlejch, Václav Pauer, Josef Sloup, František Sutnar, Miloslav Vališ.

Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

Vyhledávaný titul Jawa 50 Pionýr je určen všem pamětníkům, fanouškům i sběratelům nebo prostě těm, kdo na nejmenším motocyklu značky JAWA 50 dodnes jezdí. Druhé vydání volně navazuje na původní text. Čtenář se seznámí s vývojem nejoblíbenějšího typu 550, přezdívaným "pařez", s jeho konstrukčním řešením, které daleko předběhlo ve své kategorii konkurenci, s celkovou historií, která je velmi bohatá – od roku 1954 se prodalo přibližně 100 000 ks. Toto vydání zahrnuje i prodeje dalších typů, které byly postaveny na základech Jawy 50 typ 550 – typ 555, 05, 20, 21 a 23 Mustang, jehož výroby byla ukončena v roce 1982.
V nové kapitole se představí novinka zprovozněná v letošním roce – Pionýr s dvouválcovým motorem. V kapitole o sportovním využití padesátek je připomenuta historie těch vůbec nejnovějších strojů v mistrovství světa a doplněny jsou údaje o současných aktivitách na závodním poli. Je rozšířena kapitola o cestách Pionýra o zajímavost z cesty přes Moldávii, Ukrajinu a Gruzii až k břehům Aralského jezera. Není zapomenuto ani na letošní prázdninovou cestu dvou Čechů z Českého Těšína přes Polsko, Německo, země Beneluxu, Alpy a Rakousko zpět. Rozšířeny jsou informace o elektrických schématech motocyklů a další technické informace.

V době, kdy česká motocyklová továrna Jawa, prožívala svůj vrchol produkční, ekonomický i exportní, vyráběla motocyklové typové řady, jenž dostaly zlidovělého označení Jawa kývačka. Do universálního podvozku, který charakterizovala právě montáž zadní kyvné vidlice, byly montovány dvoudobé vzduchem chlazené motory čtyř, resp. pěti objemových tříd. Tyto motocykly vyráběné od roku 1954 dosáhly svým moderním pojetím vyznačujícím se příjemným ovládáním i oceňovaným komfortem jízdy, mimořádné obliby a staly se ve své době nejrozšířenějším vozidlem na tehdejších československých silnicích.
Kniha Jawa kývačka tak přináší souhrnnou chronologii tohoto motocyklu, od mezitypů národní typové řady přes národní typovou řadu a další typy 559, až po typ 361, který byl posledním před modernizovanou řadou typu Jawa Californian. Jawa kývačka porážela rekordy v produkci: překonala hranici milion vyrobených motocyklů a 10 000 kusů bylo exportováno do více než 120 zemí světa. Její výroba trvala bezmála dvě desetiletí a v letošním roce si připomeneme právě šedesát let od jejího zahájení.